Hans Krása: Brundibár
Zdroj: Harmonie, 9/2004
Naskenovaná verze článku: Hans Krása: Brundibár (JPEG, 2568×6969, 2.4 MB)
Členové Dětské opery Praha, Jiří Mikula – dirigent, Jiřina Marková-Krytstlíková – režie divadelního představení, Ivana Křenová – režie záznamu. Produkce: Miroslava Havrdová. Text: neuveden. Nahráno: live, březen 2003, Kolowratský palác, Praha. Vydáno: 2003. TT: 35:51 + 7:37 + 6:51 + 12:12. DVD Video, Dolby Digital. 1 DVD Unlimited Media, s.r.o., Czech Republic UMDVD 001. HHH
Jiřině Markové-Krystlíkové, sopranistce opery Národního divadla, patří bezesporu uznání, že s energií jí vlastní založila a už pět let vede Dětskou operu Praha. Její operní školou prošly od té doby stovky dětí, které si tak mohly přímo vyzkoušet, jak se dělá opera od klopotného studia prvních not po opojný potlesk diváků. Jistě ne ze všech budou operní profesionálové, ale zážitek operního fandovství už s nimi půjde dál. Jiřina Marková také iniciovala vznik řady oper či muzikálů (Fischerovy Hry, Boháčovu Karkulku, Zámečníkovy Rychlé šípy či Trojanovo Bylo nás pět), neboť se brzy ukázalo, že sice existuje řada oper pro děti jako diváky, ale jen málo pro děti coby interprety.
Nepřekvapí, že základem repertoáru Dětské opery Praha byl od jejího vzniku Brundibár Hanse Krásy. Toto dílo z konce 30. let minulého století s krutou historií v terezínském židovském ghettu je přitom prozářeno tématem vzájemnosti, pomoci a optimismem vítězství. I tyto souvislosti přispěly k tomu, že Brundibár je dnes nejhranější dětskou operou prováděnou na profesionálních operních scénách, ale zejména na školách po celém světě od Austrálie přes Japonsko, Izrael až po Kanadu a Spojené státy.
Provedení v Divadle Kolowrat z roku 2003 připomíná původní nastudování půdním prostorem i dobovým oblečením se zdůrazňováním žluté židovské hvězdy. Jiřina Marková se jako režisérka snaží vést své svěřence k realistickému popisu děje – vychází přitom více ze zkušenosti dospělého a praxe velké opery než dětské hravosti a bezprostřednosti. Tento přístup je patrný i na hudebním nastudování, které přirozený dětský zpěv směřuje ke školenému způsobu zpěvu. Orchestr pod taktovkou Jiřího Mikuly ovšem zní svěže.
Nahrávku doplňuje kratičký dokument ze zkoušek, vyprávění Evy Herrmannové, jedné z mála pamětnic terezínských provedení Brundibára, a prostřednictvím kamery prohlídka Terezína s historickým výkladem i výhledy do budoucnosti. Škoda, že DVD obsahuje jen ty nejzákladnější údaje na obalu. Ale i tak je nesporné, že dnešní děti budou mít za desítky let co ukazovat svým budoucímu vnoučatům.
Helena Havlíková